blansko Vlasta V a Blazena N 01 foto

Vlasta V. a Blažena N. » V mládí jsem byla zaměstnaná u maminky v restauraci. Měla vinárnu a restauraci na Olomoucké...

Vlasta V. a Blažena N.

V mládí jsem byla zaměstnaná u maminky v restauraci. Měla vinárnu a restauraci na Olomoucké v Brně. Dneska už tam není, je to celé zbourané. Pamatuju si to jako mladá holka, že nebyly závodní jídelny. K nám chodila spousta úředníků na obědy, všichni kantoři z obecné školy a velebníčci z Křenovej. Já jsem byla, jak to říct, no… pod pantoflem. Než jsme přišli s bratrem domů, tak rodiče už všechno věděli, co jsem měla a co jsem neměla, hned jsme chytli ve dveřích liskanec. My jsme to neměli lehké.

Maminka nakupovala pro velkoobchod po sedlácích na jižní Moravě víno, na vagóny to kupovala. Ona měla zvláštní vytříbenou chuť na víno. Nejedla žádná kořeněná jídla, takže ona tu chuť na to zřejmě měla. Samozřejmě, že sobě si nechala to nejlepší. Někdy nebyla i celý týden doma, to bylo až tak někdy k vánocům, až už to víno bylo…

Já jsem byla v restauraci jenom za svobodna, než jsem se vdala. Dělala jsem všechno, tak jako doma, kuchařku, servírku… Všechno jsem musela dělat. Nakupovala jsem, kompletně všechno. Vařívala jsem normální jídla, třeba guláš, ten se vařil každý den. Maminka uměla dobře vařit. Určitý čas byla i ve Vídni. Jestli tam vařila to nevím, ale myslím, že se tam spíš učila účetnictví.

Dezerty se běžně nepekly, hlavně se dělaly na svátky. Ty kantorky vždycky říkaly: “Upečte mi, ať nemusím doma péct.“ Jsme s maminkou vždycky musely brzo ráno vstát a napekly jsme, kdo si co objednal. Nejlepší byl vždycky tažený štrůdl s jablky a ořechy.

vpred
blansko Vlasta V a Blazena N 02 foto

Vlasta V. a Blažena N. » Pak jsem se vdala, mažel doštudoval a pak musel na dva roky na vojnu až do Stříbra...

Vlasta V. a Blažena N.

Pak jsem se vdala, manžel doštudoval a pak musel na dva roky na vojnu až do Stříbra. Potom jsem vařila manželovi.

My jsme tady s babčou spolu, jsme kámošky. Mám ji ráda. Spíme na jedné místnosti. Pokecáme si spolu, anebo nám tady z toho časopisu čtu… To je samý boj o majetek, hádají se… Až bude teplo, budeme moct chodit ven. Jak jí udělám něco hodnýho, něco jí donesu, nebo ji přikryju, když má holý záda, div se nerozpláče. Že je to tak? Já jsem celý život sportovala a hodně jsem byla mezi cizími lidmi, takže jsem taková otrkanější.

Vidíte, tohle všechno jsme si ještě nevyprávěly, kolik toho o sobě ještě nevíme…

vpred